Hlavní menu
Archív táborů
Uživatel
Tábor T13 
30.7. Velké finále
A je to tady! Časné ranní probuzení, shon, hledání kotlíků, pánví, vyměřovacích kolíků a hrrr na zlato! Obří zlaté ložisko se objevilo na nenápadném potoce kdesi ve střední Aljašce. Území bylo tak obrovské, že bylo v průběhu rýžování nutné dokonce přikupovat pozemky a dobře organizovat práci všech členů zlatokopeckých rodin. Bohatství, na které narazili dobrodruhové, bylo nepředstavitelné! V některých případech dokonce nemohli zlatokopové zlato přepravit do města. Také banka měla velké problémy. Nebyla schopna vyplácet hotovost a začala tedy vystavovat směnky. Odpoledne překvapil zlatokopy déšť, uchýlili se tedy do městského kinematografu, kde shlédli nejnovější filmový hit. Těsně před závěrem tábora nastal ještě mírný šok: Z důvodu neohlášené návštěvy dvou vzácných hostů bylo potřeba připravit všechny příbytky do 4 hvězdičkového standardu. Jak se to našim dobrodruhům podařilo se můžete podívat na přiložených fotografiích. Po poslední táborové hře přišlo na lámání chleba a byl vyhlášen absolutní vítěz celotáborové hry Haluzická Horečka 2011. Poté se všichni přesunuli do Casino Grande a užili si svých pár hodin slávy. Nakupovalo se, sázelo se, pilo, jedlo, hodovalo, nešťastnou prohru střídala báječná výhra, tak jak tomu bylo tenkrát na Aljašce roku 1897…
Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka, peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská… Děkujeme za Vaši důvěru a podporu a těšíme se na Vás v budoucnu. Tým Ha-Há T93.
29.7. Anglická válka
Místo poklidného ranního probuzení čekal dnes naše dobrodruhy šok. Zběhové anglické armády vtrhli na zlatonosná území a začali drancovat každé stavení, které jim přišlo pod ruku. Bylo potřeba se jim postavit, propašovat se do jejich tábora a ukořistit cenné informace, díky kterým se podařilo armádě Jejího Veličenstva dopadnout zločince a osvobodit tak cenná území. Po oslavě vitězství se přesunuli zlatokopové do místních lázní, kde si porpvé užili možností zdejšího prostředí. Odpočinuté rodinné klany si poté zahráli na schovávání pokladů - tradiční hru Haluzických domorodců na jejichž konci se skrývá sladká odměna. Večírek proběhl tentokrát na divadelním festivalu, kde bylo možno shlédnout tradiční pohádky v netradičníh úpravách a zúčastnili se i Chip a Dale z Rychlé Roty a Krotilelé duchů. Dobrou noc, zítra nás čeká velké finále!
28.7. Zlatokopové nabírají síly
Tento den jsme zahájili zlatokopeckou olympiádou jako přípravu na zítřejší náročný den, kdy bude nutné být silný, rychlý a hbitý. Olympijských disciplín se zúčastnili všichni a ti nejlepší byli po zásluze odměněni. Získali tak další cenné dolary pro cestu na vysněnou Aljašku. Po chutném obědě a odpočinku proběhla v našem městečku hra "Byl jednou jeden život", kdy se všichni podělili o své životní zkušenosti, ze kterých se mohli poučit a využít je zítra. Pozdní odpoledne bylo naplněno kolektivními sporty. Každá rodina si tak ověřila soudržnost a schopnost spolupráce. Po náročném celodenním zápolení jsme se pobavili na finálovém kole Westernmánie. Všichni účinkující nás překvapili svým originálním vystoupením a ti nejlepší z nich získali cenné dolary pro svou rodinu.
Rodiny zlatokopů II.
27.7. Velké putování za ukrytým zlatem
Dopoledne pátrali naši zlatokopové po zlatě, které ukryl jeden známý zlatokop v nedalekém městě. Prohrál své jmění v kartách, ale zlato ukryl, neodevzdal v casínu ani cent a byl uvězněn ve státní věznici ve státu Main. Zlato se samozřejmě podařilo nalézt, i když počasí na cestu nebylo optimální. Odpoledne oslavili zlatokopové nález zlata na Golfu a proměnili se v hrací figurky ve hře Maxičlověče. Další dnešní aktivitou byla pomoc se stavbou železnice, takže ode dneška můžou všichni občané města obdivovat nové lokomotivy a vlakové soupravy. Večer se všichni setkali u ohně, aby zapěli známé písně, opekli špekáčky a vydali se na Stezku odvahy. Příšery je nešetřily, takže údolím řeky Yukon se nesly mohutné výkřiky do tmy…
26.7. Zlatá bonanza
Dnes se splnil sen všech zlatokopů. Hned ráno všichni střelhbitě vyskočili ze svých lůžek a zatancovali si za doprovodu country kapely nové stylové tance. Dobře věděli, že mají důvod k radosti. Získali totiž informace o tom, kde se nachází zlatá žíla "Bonanza". Bylo nutné zhotovit si "kleimovací" kolíky na označení svých pozemků, oprášit rýžovací pánve a vyrazit do míst, kde se nachází zlato. Zdánlivě nenápadný potok nedaleko jejich tábořiště skýtal cenné bohatství v podobě zlatých valounů, lesknoucích se na dně jeho toku. Zápas o pozemky byl nevídaný. Kde je nejvíce zlata? Je zde jen pár dobře viditelných valounků, nebo se na dně skrývá mohutné naleziště? Zlatokopové se museli rozhodnout. Jaký pozemek, takový zisk....s vyrýžovaným zlatem bylo potřeba ihned utíkat do banky - plné kapsy zlata byly velkým lákadlem pro potulné bandity, kteří neměli k výstřelu daleko. Strážci na břehu byli sice proškoleni a vyzbrojeni, touha po bohatství podvratných živlů neměla konce. Utržené peníze za zlaté valouny si večer zlatokopové užili v Kasínu. Ruleta, kostky, Poker, Pexeso, či skořápky....Kde se dá nejvíce vydělat? Kde jde karta? Když naši dobrodruhové uložili svá těla k spánku, hlavou jim běhaly myšlenky tak rychle, že začali brzo pravidelně a klidně oddechovat....
Rodiny zlatokopů
25.7. Business day
Ranní vstávání do deštivého rána bylo předzvěstí poklidného zlatokopeckého dne. Opak byl však pravdou. Dopoledne bylo ve znamení tvorby stejnokrojů a po obědě to všechno začalo. Příbytky našich dobrodruhů se proměnily na fungující firmy, které vydělávají dolary - kadeřnictví, restaurace, masážní salony, malířské dílny, hazardní herny, informační kiosky, butiky s exkluzivními oděvy a nehtová studia... Za kvalitně odvedenou práci inkasovali zlatokopové peníze na financování svých aktivit. Večer se pak všichni přesunuli do městské aukční síně a zúčastnili se své první velké dražby. Usínali jsme s pocitem dobře investovaných peněz. Pokud budeme mít štěstí, zítra objevíme první zlato!
24.7. Hranice
Zlatokopové dorazili do nového města, kde bylo nutné začlenit se do společnosti. Proto se vydali do učení za místními mistry, aby nabrali cenné vědomosti a stali se odborníky v tradičních řemeslech. Náhle se tak v Haluzicích objevili profesionální zdravotníci, zeměpisci, čističi bot, stavitelé a také telegrafisté. Po načerpání zkušeností přišel čas místo opustit a vydat se směrem k hranici s Aljaškou. Jelikož naši dobrodruhové myslí ekonomicky a platba cla pro ně nebyla nezbytnou nutností, rozhodli se svůj proviant přes hranici propašovat. Práce to sice byla namáhavá, avšak přinesla kýžené ovoce. V prvním navštíveném městě na Aljašce čekal na naše dobrodruhy neblahý zážitek. Pobočka Národní Haluzické banky byla přepadena právě ve chvíli, kdy do ní naši zlatokopové uložili své poslední dolary. Dobře placená ochranka banky však nekompromisně zakročila a padouchy zneškodnila. Peníze našich zlatokopů byly zachráněny a večer u táboráku bylo co slavit.
23.7. Velká cesta
Časně zrána horliví zlatokopové vstali a vrhli se do víru osadnického města. Podstoupili základní výcvik první pomoci. Následně plni dojmů zorganizovali hromadný lov divé zvěřě, kterou pak rozprodali na místním tržišti. Mimořádně žádané byly kůže, maso se pak sušilo na cestu. Po obědě bylo jasné, že je třeba se vydat na cestu. Osadníci vybaveni instrukcemi se vydali směrem na sever. Po úmorné cestě dorazili do dalšího města a večer strávili v baru "Kufr".
22.7. Chilcookský průsmyk
Po brzkém rozbřesku se všichni zlatokopové vrhli na tržiště. Bylo potřeba nakoupit zásoby na cestu, potraviny, nezbytné propriety, které potřebuje každý zlatokop k cestě za vysněnou zlatou žílou. Po zkompletování sirek, dek, kotlíků, sekyr, krumpáčů, lopat a povolení ke vstupu na Aljašku se všichni mohli vydat na cestu. Těsně před opuštěním výchozího stanoviště náhle vběhl do města zbloudilý zlatokop a poradil jim, kde mají pátrat po prvních nalezištích zlata. Předtím než se vydali na strastiplnou cestu, užili si večer plný zábavy.
21.7. Vylodění osadníků
Píše se rok 1897 a v přístavu kdesi v severním Mexiku se vylodili přistěhovalci, kteří udali svému životu nový směr. Po celém světě se rozkřiklo, že na dalekém severu – na Aljašce byla objevena bohatá naleziště zlata. Proto tito osadníci prodali veškerý svůj majetek v domovině a vydali se na dlouhou a strastiplnou cestu za vrtkavým bohatstvím. Zítra je čekají nelehké úkoly. Musí shromáždit tolik dolarů, aby si mohli pořídit nezbytnou výstroj a výzbroj na cestu, zásoby jídla a hlavně nabrat cenné zkušenosti, aby měli alespoň šanci přežít putování za zlatem.
Zatím máme zprávy o tom, že v přístavu se vylodilo 8 zlatokopeckých rodin, které se v příštích dnech vydají na Sever. Po seznamovacím večírku a ubytování se všichni uložili na své palandy a čekají, až se počasí umoudří, aby mohli začít balit na cestu…
Haluzická horečka
Píše se rok, 1897 a nacházíme se v Severním Mexiku ve městě Haluzice. O několik set kilometrů severněji, na Aljašce, byla objevena obrovská naleziště zlata. Lidé a rodiny z okolních států neváhali a okamžitě se vydali na cestu a proto se i my, kteří chceme zbohatnout takovýmto snadným způsobem, vydáme za zlatem na Aljašku. Každého z nás zachvátila ZLATÁ HOREČKA a každý se chce dostat přes Kanadu na Aljašku.
Náhodná fotografie
